TV PROGRAM ČT art

Dokumentární cyklus USA. Po odchodu Elvise hledá světové centrum hazardu a zábavy novou tvář, kterou přináší nejen noví umělci, ale i nová kasina, která rostou na místech těch starých. Americký dokumentární cyklus

Na filmovém plátně býval zosobněním anglické grácie a cti. Jak by také ne, když měl v genech věrnou službu Jeho Veličenstvu a sám prošel nejen vojenskou školou, ale především náročnými úkoly v bojích druhé světové války. Ještě před válkou se ovšem stačil stát miláčkem amerických filmových diváků a zahrál si mimo jiné ve slavném snímku Útok lehké kavalerie. Po roce 1945 dělil svou přízeň spravedlivě mezi Velkou Británii a Spojené státy, ale většího uznání se mu dostalo právě v Americe. Sám Eisenhower mu udělil nejvyšší vyznamenání za vojenské zásluhy a filmová akademie pak Oscara za snímek Oddělené stoly. Čeští diváci si Davida Nivena nejspíš bude pamatovat ze série komedií o Růžovém panterovi.

V této části toulek s profesorem Františkem Dvořákem se ocitáme na malostranském konci Karlova mostu a prohlédneme si stavby, které vznikly v průběhu staletí v jeho sousedství. V jedné z nich již ve středověku fungovaly lázně, v jiné například bydlel mladý skladatel Beethoven. Zvláštní pozornosti se pak budou těšit obě části dnešního Malostranského náměstí s působivými palácovými budovami a dominujícím chrámem sv. Mikuláše.

Mezinárodně proslavená česko-americká kapela hrající na pomezí stylů drum&bass, world music a dub step. Na pódiu N.O.H.A. exceluje jako smršť vydávající ze sebe nakažlivou pozitivní energii, což potvrdily reakce na jejich četná vystoupení, kde hity jako Di Nero, Wanna Play, Dive In Your Life, a hlavně Tu Café vynesly kapelu na ta největší festivalová pódia v Evropě. Svou zřejmou sympatií pro tradiční hudbu a multikulturnost rozbíjí kapela hranice mezi hudebními směry různých kontinentů a přirozeným způsobem spojuje dynamický nadupaný groove s živou, veselou a hravou performancí. Zakládající členové kapely N.O.H.A., kapelník Philip Noha a MC Chevalier Hadley, se od samého počátku existence kapely soustředili na to, aby měli kolem sebe inspirativní, kreativní a endorfiny překypující muzikanty.

Dokument (2019). Setkání Zbigniewa Czendlika s novinářem, scenáristou a spisovatelem P. Kosatíkem.

Mojmír Mrva, chirurg a voják. Dokument (2005). Lékař, který prošel řadou válečných konfliktů, pohledem Rodriga Moralese

Slovácký fenomén. O Uherském Hradišti, kde prý sídlí divadelní bůh.

Petruška Šustrová uvádí J. Kratochvila a jeho dílo

Charlie Straight a Jan P. Muchow. Dokument (2011). Jak vzniká rocková nahrávka? Hudební pořad z legendárního studia 1 ČRo v Brně.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Zahajovací koncert 92. sezóny Pražských symfoniků předznamenává velké hudební výročí – v březnu 2027 si budeme s celým světem připomínat 200 let od úmrtí geniálního hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena. V první části večera zazní jeho Houslový koncert D dur, v němž se sólového partu ujme lucemburská houslistka kyrgyzského původu Alena Baeva. Druhá polovina večera bude patřit Symfonii č. 2 D dur Johannesa Brahmse, který vnímal Beethovena jako svého uměleckého otce a jak pravil – „stále slyšel kroky takového obra“. Do čela orchestru se na zahajovacím koncertě postaví jeho šéfdirigent a hudební ředitel Tomáš Netopil.

Rozhovor moderátora Marka Ebena s držitelem 34 čestných doktorátů ze světových univerzit, významným literátem a dramatikem a bývalým prezidentem České republiky. Tématem rozhovoru nebude tentokrát politika, nicméně literární a umělecká tvorba Václava Havla.

Pátý díl pořadu Knižního kódu, literárně-knižního salónu Michaela Rozsypala, který mapuje současné zahraniční úspěchy české literatury, je věnován zejména přípravám na letošní Frankfurtský knižní veletrh, na němž je Česká republika se svojí literaturou oficiální hostující zemí. Být oficiální zemí frankfurtského veletrhu není jen velká čest a ocenění naší národní literatury, ale jde hlavně o obrovskou příležitost pro naše spisovatelky a spisovatele a také nakladatele. Frankfurt patří mezi několik TOP světových knižních veletrhů, kde probíhá zásadní část světového obchodu s knižními díly. A o českou literaturu, na kterou bude letos ve Frankfurtu namířen pomyslný reflektor, se skutečně budou zajímat velká světová nakladatelství. První výsledky se dostavují ještě před konáním veletrhu. V letošním roce už vzniklo na 180 nových překladů českých knižních děl do němčiny. A platí, že právě němčina je brána pro českou literaturu dále do světa. V Knižním kódu se například dozvíte, jak složitě probíhá výběr hostujících zemí pro Frankfurtský knižní veletrh nebo jak dlouho se taková národní prezentace chystá a na co všechno se při tom nesmí zapomenout. A jak probíhají přípravy z hlediska spisovatelky, nakladatele a manažera, který má celou přípravu na starosti? O tom si průvodce pořadu Michael Rozsypal povídá se spisovatelkou, autorkou dětských non-fiction knih, Magdou Gargulákovou, nakladatelem a šéfredaktorem Nakladatelství Host Miroslavem Balaštíkem a generálním ředitelem Moravské zemské knihovny Tomášem Kubíčkem.

Jak vypadá Česká republika očima současných německojazyčných spisovatelů? Co dokáže odhalit pohled zvenčí o místech, která my sami považujeme za samozřejmá? Dvanáct předních autorů přijíždí do dvanácti českých krajských metropolí. Jejich úkolem je poznat pro ně neznámé prostředí a napsat o daném městě povídku. Dokumentární série v koprodukci České televize a Větrných mlýnů propojuje literaturu s osobní zkušeností autorů a realitou českých měst. Třetí epizoda patří spisovatelce Ince Parei a její návštěvě Liberce.

Na konci 19. století a na počátku 20. století oplývala Francie velkým bohatstvím významných skladatelů. Vzpomeňme namátkou na zvučná jména, jako byli Camille Saint-Saëns, Georges Bizet, Claude Debussy, Maurice Ravel a Gabriel Fauré. V této epizodě budeme sledovat životní osudy čtyřech z nich, kteří přispěli podstatným podílem k rozvoji klasické hudby od pozdního romantismu až po rozkvět myšlenek moderní doby. Camille Saint-Saëns (1835–1921) byl z nich patrně nejtradičnější, ale vroucně věřil v hudební tvorbu s jasně francouzskou národní identitou. To ovlivnilo jeho následovníky: Clauda Debussyho (1862–1918) a Maurice Ravela (1875–1937), kteří měli vlastní představu o svém hudebním stylu, který vyústil v brilantně osobitou hudbu francouzského impresionismu. Georges Bizet (1838–1875) prožil krátký život, leč vytvořil skutečně mistrovská díla, včetně trvale populární opery Carmen, která se při světové premiéře jevila jako naprostý propadák.

Procházku Nerudovou ulicí zahájíme v domě U tří housliček. Houslařské řemeslo se v něm dědilo z generace na generaci už od počátku 18. století. Zastavíme se u Morzinského a Thunovského paláce, které nutí kolemjdoucí k zastavení svou monumentální sochařskou výzdobou. Zvláštní pozornost si také zaslouží dům U červeného lva, kde se narodil velký český barokní malíř Petr Brandl, a dům U dvou slunců, kde prožil většinu svého života spisovatel Jan Neruda. Naše procházka bude končit v posledním ohybu před závěrečným stoupáním na Pražský hrad.

Dokument SR. Životní příběh průkopníka moderního umění, Andyho Warhola, vyprávěný nejen z pohledu slovenských a českých kulturních osobností, ale i jeho blízkých. Druhá část mapuje Warholovo umělecké zrání a pokouší se přiblížit podstatu jeho úspěchu

Michelle Pfeifferová, Julia Robertsová, Jodie Fosterová, Goldie Hawnová, Meg Ryanová, Meryl Streepová či Cher. Všechny tyto hvězdy v tomto filmu ... nehrály. Už jen výčet jmen kandidátek na hlavní roli napovídá, jak byl snímek přezdívaný „feministická road movie“ už před začátkem natáčení důležitý. Dvě kamarádky, které se snaží uniknout stereotypnímu životu víkendovým výletem, nakonec hrály Geena Davisová a Susan Sarandonová. V příběhu plném protikladů ženských a mužských světů dostal svou první výraznou filmovou roli tehdy dvaatřicetiletý Brad Pitt. K němu se váže dosud málo známá historka Geeny Davisové. Ta letěla pár let po natočení tohoto filmu letadlem se sympatickým a šarmantním hereckým kolegou, též slavným hercem, a ten jí řekl: „Nenávidím Brada Pitta.“ „A proč?“ zeptala se Geena. „Závidím mu tu roli v Thelmě a Louise.“ „Vy jste o ni stál?“ „A proč myslíte, že jsem byl s vámi na tom konkurzu?“ opáčila mužská megastar. Kdo to byl? Budete-li pozorně sledovat dokument, najdete v něm odpověď.

Když se jí po celý život ptali na skandál, který kniha „Dobrý den, smutku“ vyvolala, Françoise Saganová, nikdy neskrývala údiv. Knihy se prodalo více než milion výtisků, slávu přiživila cenzura Vatikánu. Když román vyšel, Saganové bylo pouhých osmnáct let. Milovala whisky, noční život, kluky, rychlost a svobodu. Román „Dobrý den, smutku“, který vyšel v roce 1954, se trefil do své doby. Prvním poválečným bestsellerem se stal proto, že předjímá témata, která se do popředí dostanou později: sexuální svoboda, zpochybnění tradičního rodinného modelu, nebo feminismus.

Dokument (2009). Magazín o jevištích a zákulisích divadel na jihu Moravy

Eva Kantůrková uvádí autorku P. Procházkovou a její knihu Frišta

Dokument (2016). Setkání Zbigniewa Czendlika s ředitelkou Mezinárodního vězeňského společenství G. Kabátovou.

Vystoupení brněnské skupiny Quanti minoris a J. O. Nejezchleby s jeho formací Kybabu. A. Duchaňová s divadlem Anička a Letadýlko a hrou Království.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 8.10./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Moravskoslezský kraj. Tvrdý sever, kde se příběhy těží drsně a z velké hloubky, jako uhlí. Odtud jsou spisovatelé i spisovatelky, kteří psali o práci, víře i naději. Literatura umí zachytit a uchovat svět, který už zmizel. Což se podařilo i v trilogii Šikmý kostel, kde spisovatelka Karin Lednická popsala starou Karwinou a několik generací havířských rodin, které se vyrovnávají s tragédiemi, zradami i láskami na pozadí velkých dějinných událostí. „Ani síť, ani hvězda. Když přilétáte do Ostravy za bezmračné noci, vidíte pod sebou něco, co se spíš podobá rozhrabanému ohništi, kde v tmavém popelu svítí sem tam žhnoucí uhlíky.” Tohle napsal o Ostravě spisovatel Jan Balabán, jeden z nejvýraznějších prozaiků své generace. Jestli pro něj byla Ostrava zásadní literární inspirací nám prozradí jeho syn Lukáš. Blízkým přítelem Jana Balabána byl básník Petr Hruška – ten od své prvotiny „Obývací nepokoje" nepřestal mapovat holou a častou syrovou realitu Ostravy. Román Leoše Kyši Sudetenland zavede našeho průvodce na Bruntálsko. Jde o příběh alternativní historie, který si klade otázku, jak by vypadala naše současnost, kdyby z tohoto kraje nebyli vyhnáni Němci.

K výročí 28. října pro vás brněnské studio České televize připravilo reprízu televizní adaptace hry Václava Havla "Zítra to spustíme", která je věnována postavě doktora Aloise Rašína a událostem v noci z 27. na 28. října 1918, jež předcházely vyhlášení samostatnosti Československé republiky na domácí půdě 28. října 1918. Válečné události 1914 až 1918 urychlily vznik českého a poté československého zahraničního odboje (T. G. Masaryk, E. Beneš, M. R. Štefánik aj.) Z válečných zajatců a dezertérů se tvořily vojenské jednotky (od roku 1917 legie v Rusku, Francii, v Itálii 1918), jež hlavně v Rusku (Zborov, Bachmač, ovládnutí magistrály – Vladivostok) podpořily emancipační úsilí. Významný byl domácí odboj (Maffie), i když zástupci Čechů v říšském sněmu se pro vznik vlastního státu vyslovili až pod tlakem intelektuálů (Manifest českých spisovatelů v roce 1917, Tříkrálová deklarace 1918). Pittsburskou dohodou byli 30. 5. 1918 zapojeni do společného státu Slováci. 18. 10. 1918 Washingtonská deklarace nový stát proklamovala, 28. 10. 1918 jednala v Ženevě Československá národní rada (E. Beneš) a Národní výbor (K. Kramář aj.), současně v Praze "muži 28. října" (A. Švehla, A. Rašín, V. Klofáč, J. Stříbrný, V. Šrobár aj.) vyhlásili samostatný stát.

Režisérka Olga Sommerová natáčela snímek o dvou inscenačních podobách Havlovy Žebrácké opery v roce 1995 během generální zkoušky Divadla Na tahu na Hrádečku. V jedné z hlavních rolí zářil Ladislav Smoljak, k němuž se připojili i další herci ze souboru Divadla Járy Cimrmana. Záznam krásného letního odpoledne na zahradě mezi chalupami režisérka proložila vzpomínkami i archivními záznamy generální zkoušky světové premiéry Žebrácké opery v Horních Počernicích v roce 1975. Tato událost silně zasáhla do života tvůrců hry i jejích diváků. Konfrontace dvou různých přístupů jednoho režiséra k textu v naprosto odlišných podmínkách je doplněna neformálními rozhovory s autorem, s Olgou Havlovou (jde o její téměř poslední filmové záběry) i s tvůrci obou inscenací. Z filmu dýchá důvěrná, přátelská atmosféra a spiklenecká radost z divadla, která přetrvala i v letech svobody.

Pro evropské diváky to byla americká filmová hvězda. Pro Latinoameričany vzor. Portorický rodák Raúl Juliá (1940–1994) si vysloužil uznání za svou všestrannost na jevišti i na plátně. Dokument mapuje jeho cestu od počátků na oblastních jevištích v Portoriku až po hvězdnou slávu v Hollywoodu. Připomeňme, že svět jej zná nejen jako Goméze v kultovní Addamsově rodině, ale i díky jeho výkonům ve významných snímcích jako Panika v Needle Parku či Polibek pavoučí ženy.

Anglické skladatelské a producentské trio známe jako SAW, které tvoří Mike Stock, Matt Aitken a Pete Waterman, je považované za jedno z nejúspěšnějších autorských a producentských partnerství všech dob. Vždyť více než jejich 100 hitů se dostalo do britské Top 40 a od března 1986 do října 1990 měli každý týden alespoň jednu nahrávku v žebříčku UK Top 100 Singles Chart. Závěrečný díl mapuje období z přelomu 80. a 90. let, kdy se největší hvězdy spolupracující s SAW postupně vydávají na vlastní cestu. Přestože uznávaný tým dokáže stále napsat úspěšné hity, rozbroje mezi jednotlivými členy vedou ke konci jejich spolupráce.

Týdeník ArtZóna si všímá všeho podstatného, co se stalo na domácí i zahraniční kulturní scéně, a to ve všech jejích oblastech a žánrech. Nabízí nejen informace o důležitých počinech hudby, tance, divadla, filmu i literatury, výtvarného umění i designu, ale také klade otázky, hledá souvislosti a přináší kritické reflexe.

Literárně-knižní talk show Michaela Rozsypala o úspěších české literatury v zahraničí. Přípravy na letošní Mezinárodní knižní veletrh ve Frankfurtu, kde je Česká republika oficiálním hostem, proberou spisovatelka Magda Garguláková, nakladatel Miroslav Balaštík a generální ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček, který řídí českou účast ve Frankfurtu.

Liberec: Inka Parei. Cyklus zachycující první dojmy z návštěv předních německojazyčných autorů v českých městech, kde vznikly jejich povídky. Nabízí osobní pohled na místa, kulturu i společnost. Liberec: Inka Parei.

Všichni žijeme v jednom životním prostředí, ale každý z nás je jiný. Podle architekta P. Suskeho je ekologický přístup v architektuře více filozofií než technologií

Dokument (2011). Co se děje na jevištích a v zákulisí divadel jižní Moravy: Magická flétna P. Brooka – Zkrocení zlé ženy na Letních Shakespearovských slavnostech – V. Dočolomanský a Farma v jeskyni – Z. Mikotová

Dokument ČR (2006). Portrét jihlavského festivalu jako portrét jeho principu. Pět filmových skic na náměty bývalých laických porotců soutěže českých dokumentů, kteří oslovili ke spolupráci režiséry J. Krejčíka, M. Marečka, K. Vachka, K. Vlachovou a J. Šikla.

Jazzový koncert z Janáčkova divadla v Brně.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 9.10./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Dvacátého května 2015 se ve Fonda Theatre v Hollywoodu uskutečnila jedinečná hudební událost. Ikoničtí Rolling Stones zde dosud poprvé a zatím také naposledy živě uvedli celé album Sticky Fingers. Tento výjimečný koncert předcházel turné Zip Code, které se uskutečnilo v Severní Americe během následujících dvou měsíců. V intimním prostředí Fonda Theatre měli diváci možnost zažít mnohem komornější atmosféru, než ve velkých halách po zbytek turné. I díky tomu je televizní záznam tohoto koncertu zcela unikátní.

Opakování 14.10./ČTart. Koncertní provedení posledního alba folkové písničkářky, zpěvačky a skladatelky Martiny Trchové, nominovaného na cenu Anděl za rok 2024.

Na přelomu 70. a 80. let se v Los Angeles začíná rodit hudební žánr, který se prezentuje novým zvukem, ale hlavně provokativním vizuálním stylem. Slavnou ulici Sunset Strip, které dříve vládl rock, si začaly podmaňovat kapely, které se hlásily k tvrdé a hlasité muzice a sázely na výrazné účesy. Úvodní díl cyklu ukazuje samotné počátky hair metalu a zrod divoké kultury plné večírků. Výrazné osobnosti jako legendární manažer Doc McGhee nebo zpěvák skupiny Slipknot Corey Taylor vzpomínají na kapely, které tuto dekádu plnou neřestí a výstřednosti odstartovaly.

Výročí vydání přelomového alba Sweet Dreams (Are Made of This) z roku 1983 dvojice Eurythmics se rozhodl jeden z jeho členů Dave Stewart v roce 2023 oslavit koncertním turné. Jeho původní partnerka Annie Lennox už ale nevystupuje, a tak dala turné alespoň oficiální souhlas. I pro samotného Stewarta to byla plnohodnotná koncertní tour po více než dvaceti letech. Otevírací koncert v Basileji měl velký ohlas i díky skvělé kapele složené z talentovaných hudebnic a zpěvaček, které původní pěveckou hvězdu zastoupily. U mikrofonu se střídaly Vanessa Amorosi, Kaya Stewart a Rahh, které předvedly písně Here Comes the Rain Again, Love Is a Stranger nebo titulní skladbu celého alba.

Historický seriál VB (2025). Životní osudy Jane a Cassandry Austenových zachycené v dopisech, které nikdo jiný neměl číst.

Dokument USA. Portrét herce, jehož proslavila role Goméze v Addamsově rodině

Existují alternativní cesty dětí k hudbě?

Týdeník ArtZóna si všímá všeho podstatného, co se stalo na domácí i zahraniční kulturní scéně, a to ve všech jejích oblastech a žánrech. Nabízí nejen informace o důležitých počinech hudby, tance, divadla, filmu i literatury, výtvarného umění i designu, ale také klade otázky, hledá souvislosti a přináší kritické reflexe.

Dokument (2011). Co se děje na jevištích a v zákulisí divadel jižní Moravy: Magická flétna P. Brooka – Zkrocení zlé ženy na Letních Shakespearovských slavnostech – V. Dočolomanský a Farma v jeskyni – Z. Mikotová

ČR (2011). Výjimečné stavby současné české architektury. Tentokrát L. Lábus - obnovitel někdejšího pro dnešek.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 10.10./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Elvis Aaron Presley (8. 1. 1935 – 16. 8. 1977) se už během svého života se stal americkou legendou. Přitom nikdo z jeho rodiny neměl muzikantské buňky. Elvis se učil poslechem rádia. Brzy si oblíbil gospel, blues, spirituály, rhythm and blues, ale zajímal ho také žánr country. Uvedl se "podmanivým hlasem bělocha, který zpíval jako černoch". Natočil celkem třicet převážně slabých filmů a více než čtyři sta dodnes působivých hitů. Nakonec se stal ve světě rocku a popu světovou jedničkou. Později jeho autoritu uznali i Beatles, Rolling Stones, Bob Dylan a další. Měl vzrušující hlas a jeho vliv na generace zpěváků i stoupenců rock’n’rollu trvá dál.

Když Elvis Presley vystoupil 14. ledna 1973 v Honolulu na Havaji, tak se díky kamerám a satelitnímu přenosu stal prvním zpěvákem, jehož koncert se vysílal do celého světa. Nejprve ho viděli diváci v Asii a Oceánii, se zpožděním pak i v Evropě. Naopak v Americe si na záznam koncertu museli počkat až do 4. dubna, protože televizní společnost NBC v původním čase upřednostnila vysílání Super Bowlu. Rozhodnutí se jí ale plně vyplatilo. Vystoupení plné Elvisových hitů se totiž poté stalo pro NBC nejsledovanějším pořadem roku.

Často bývá filmovými kritiky označován jako nejlepší herec všech dob. Má za sebou velmi bohatou filmografii, v nichž najdeme poklady i odpady. On však i komerční snímek, v němž přijal roli z čistě finančních důvodů, dovedl ozdobit pouhou svou přítomností. Exceloval už v jednom ze svých prvních filmů Tramvaj do stanice Touha z roku 1952. V padesátých letech byl hned pětkrát nominován na Oscara. Nominaci proměnil až počtvrté za svůj výkon ve filmu V přístavu z roku 1955. Pro svou druhou sošku za Kmotra z roku 1973 si nejenže nepřišel, ale způsobil obří skandál, když na pódium místo sebe vyslal indiánskou herečku, která přečetla jeho ostře kritický dopis na adresu akademiků ohledně stereotypního zobrazování indiánů v amerických filmech. Milníků bylo v Brandově kariéře hned několik a vlastně každý z jeho výkonů je neopakovatelný a výrazný, ať už jde o Poslední tango v Paříži, Kmotra či Apokalypsu.

Legendární slovenská komedie režiséra Martina Ťapáka vypráví svéráznou pověst, inspirovanou příběhy o zbojníku Jánošíkovi. Pacho z horské vesnice Hybe je skoro ve všech ohledech pravým opakem svého předchůdce: je malý a slabý, na velká slova a velké činy ho také neužije. Jenže ani jemu se nelíbí arogance místní šlechty, a tak se poddaných začne zastávat. Vyzbrojen proříznutou pusou, zdravou drzostí, vychytralým mozkem a smrtelně silnou pálenkou frndžalicí, zvítězí Pacho v souboji o místo zbojnického vůdce. Ostatně stát se nejlepším mezi tou bandou mameluků nebylo zase tak těžké. A začnou se dít věci. Pověst o Pachovi se dostane až do Vídně k samotné Marii Terezii, která – podobně jako hraběnka Erdödyová – shledává zbojníky vysoce přitažlivými. Proto padne rozhodnutí poslat do Pachova horského doupěte armádu... V hlavní roli svérázného zbojníka se objevil Jozef Kroner, na vtipných a zároveň libozvučných dialozích se podíleli vynikající komici Milan Lasica a Július Satinský. Zejména díky souhře těchto autorů vznikl takřka kultovní film, jehož humor dodnes nezestárnul.

Dvacátého května 2015 se ve Fonda Theatre v Hollywoodu uskutečnila jedinečná hudební událost. Ikoničtí Rolling Stones zde dosud poprvé a zatím také naposledy živě uvedli celé album Sticky Fingers. Tento výjimečný koncert předcházel turné Zip Code, které se uskutečnilo v Severní Americe během následujících dvou měsíců. V intimním prostředí Fonda Theatre měli diváci možnost zažít mnohem komornější atmosféru, než ve velkých halách po zbytek turné. I díky tomu je televizní záznam tohoto koncertu zcela unikátní.

Když se jí po celý život ptali na skandál, který kniha „Dobrý den, smutku“ vyvolala, Françoise Saganová, nikdy neskrývala údiv. Knihy se prodalo více než milion výtisků, slávu přiživila cenzura Vatikánu. Když román vyšel, Saganové bylo pouhých osmnáct let. Milovala whisky, noční život, kluky, rychlost a svobodu. Román „Dobrý den, smutku“, který vyšel v roce 1954, se trefil do své doby. Prvním poválečným bestsellerem se stal proto, že předjímá témata, která se do popředí dostanou později: sexuální svoboda, zpochybnění tradičního rodinného modelu, nebo feminismus.

Chuť. O symbolech v mezilidské komunikaci a hledání skrytých významů věcí.

Dokument (2019). Setkání Zbigniewa Czendlika s novinářem, scenáristou a spisovatelem P. Kosatíkem.

Mojmír Mrva, chirurg a voják. Dokument (2005). Lékař, který prošel řadou válečných konfliktů, pohledem Rodriga Moralese

Slovácký fenomén. O Uherském Hradišti, kde prý sídlí divadelní bůh.

Petruška Šustrová uvádí J. Kratochvila a jeho dílo

Charlie Straight a Jan P. Muchow. Dokument (2011). Jak vzniká rocková nahrávka? Hudební pořad z legendárního studia 1 ČRo v Brně.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 11.10./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Na léta normalizace si ještě pamatuje většina z nás. Naštěstí. Byly to roky, kdy nebylo snadné téměř nic, ani nakoupit na neděli. Lidé si chodili pro duševní posilu do divadel a byli vděčni i za sebemenší náznak odporu proti režimu. S povděkem přijímali každou poznámku, každý pohled či možný dvojsmysl. Diváci byli zvyklí číst mezi řádky a sdělení tímto způsobem přečtené mělo sílu přinášet radost i krátkodobou vzpruhu. V této atmosféře se v Semaforu museli vyrovnat s tím, že všechno bude jinak. Nejenom politicky; umřel Jiří Šlitr a Jiří Grossmann. Pod nové písničky se začíná podepisovat Ferdinand Havlík, s Miloslavem Šimkem začíná autorsky spolupracovat Luděk Sobota (na scéně s Petrem Nárožným) a později Jiří Krampol. Pokus utvořit komickou trojici Suchý + Dvořák + Molavcová se rozplynul po druhé premiéře a v Semaforu vzniká další samostatná skupina kolem Josefa Dvořáka. Státní divadelní studio, v jehož svazku Semafor působí, bylo v roce 1980 zrušeno, a jednotlivé scény převedeny pod správu velkých divadel, Semafor toho největšího – Hudebního divadla v Karlíně. Jiří Suchý vytváří typ stárnoucího komika Jonáše, vzpomínajícího na zašlou slávu, po jehož boku se pohybuje nešikovná a nešťastně oddaná hospodyně Žofie Melicharová. Komika Jitky Molavcové v tomto typu, jak se zdá, dosahuje svého dosavadního vrcholu. Ne zrovna harmonické působení tří samostatných skupin a dílčích pokusů o vznik dalších aktivit nezávislých na původní poetice Semaforu přeruší až sametová revoluce.

Stárnoucí komik Jonáš (J. Suchý) vstupuje do prázdného divadla Semafor, které právě prochází rekonstrukcí. V kulisách opuštěného jeviště vzpomíná na svou někdejší slávu, staré lásky i zašlé časy. V zákulisí se setkává s rozcuchanou uklízečkou Žofií Melicharovou (J. Molavcová), nadšenou milovnicí hudby. Její dychtivost a obdiv postupně probouzejí Jonášovy vzpomínky a oba se jako mávnutím kouzelného proutku přenášejí do pestrobarevného světa kabaretů, šantánů a semaforských písní. Hudební film režiséra Vladimíra Síse z roku 1986 propojuje jednoduchý příběh se scénkami a písněmi z úspěšného představení Jonáš, dejme tomu v úterý, které mělo premiéru 5. března 1985. Snímek využívá také archivní materiály divadla Semafor a ukázky z filmu Bylo nás deset i z televizních projektů Magnetické vlny léčí, Dobře placená procházka a Recitál. Výsledkem je nostalgická pocta poetice Semaforu, připomínající jeho nezaměnitelnou hudebnost, hravost a jemný humor.

Byl a je patrně nejslavnějším anglickým hercem, jehož uznával i Hollywood. Své dva herecké Oscary získal za shakespearovské role, jimiž proslul. Jeho jméno nesou i prestižní britské divadelní ceny, obdoba našich Thálií. Byl hercem neobyčejného rozsahu, dokázal ohromujícím způsobem zahrát role kladné i záporné, panovníky, válečné hrdiny i zločince. Pamatujeme si jej nejen z filmových adaptací Shakespearových her, z nichž některé dokonce sám režíroval (Jindřich V., Hamlet, Richard III.), ale i ze slavných titulů různorodých žánrů, z nichž připomeňme alespoň snímky Komik, Na Větrné hůrce, Maratónec, Bitva o Británii či Příliš vzdálený most.

Elvis Aaron Presley (8. 1. 1935 – 16. 8. 1977) se už během svého života se stal americkou legendou. Přitom nikdo z jeho rodiny neměl muzikantské buňky. Elvis se učil poslechem rádia. Brzy si oblíbil gospel, blues, spirituály, rhythm and blues, ale zajímal ho také žánr country. Uvedl se "podmanivým hlasem bělocha, který zpíval jako černoch". Natočil celkem třicet převážně slabých filmů a více než čtyři sta dodnes působivých hitů. Nakonec se stal ve světě rocku a popu světovou jedničkou. Později jeho autoritu uznali i Beatles, Rolling Stones, Bob Dylan a další. Měl vzrušující hlas a jeho vliv na generace zpěváků i stoupenců rock’n’rollu trvá dál.

Moravskoslezský kraj. V Karviné si J. Rudiš nemůže nechat ujít Šikmý kostel K. Lednické, lávku J. Balabána nebo návštěvu dělnické hospody s básníkem P. Hruškou, L. Kyša a jeho román Sudetenlad ho zavedou do krajiny kolem Bruntálu. Literární cestopis s průvodcem Jaroslavem Rudišem.

Britský skladatel a kytarista na podzim v roce 2023 ve Švýcarsku odstartoval vzpomínkové turné „Eurythmics Songbook: Sweet Dreams 40th Anniversary Tour“

Procházku Nerudovou ulicí zahájíme v domě U tří housliček. Houslařské řemeslo se v něm dědilo z generace na generaci už od počátku 18. století. Zastavíme se u Morzinského a Thunovského paláce, které nutí kolemjdoucí k zastavení svou monumentální sochařskou výzdobou. Zvláštní pozornost si také zaslouží dům U červeného lva, kde se narodil velký český barokní malíř Petr Brandl, a dům U dvou slunců, kde prožil většinu svého života spisovatel Jan Neruda. Naše procházka bude končit v posledním ohybu před závěrečným stoupáním na Pražský hrad.

Dokument (2009). Magazín o jevištích a zákulisích divadel na jihu Moravy

Eva Kantůrková uvádí autorku P. Procházkovou a její knihu Frišta

Klášter Chyše. Dokument (2007). Chcete vlastnit kousek historie? Můžete mít raně barokní klášter v západních Čechách. Pořadem provází Ondřej Havelka.

ČR (2011). Výjimečné stavby současné české architektury. Tentokrát L. Lábus - obnovitel někdejšího pro dnešek.

Dokument (2016). Setkání Zbigniewa Czendlika s ředitelkou Mezinárodního vězeňského společenství G. Kabátovou.

Vystoupení brněnské skupiny Quanti minoris a J. O. Nejezchleby s jeho formací Kybabu. A. Duchaňová s divadlem Anička a Letadýlko a hrou Království.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 12.10./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Choreograf a režisér Mauro Bigonzetti patří k inovátorům moderního tance, je součástí světové choreografické elity a zároveň je citlivou osobností a velkým vypravěčem příběhů. S Baletem Národního divadla v Praze nespolupracuje poprvé. Před Šeherezádou zde uvedl jeho ve světě úspěšný balet Proces. Nyní přímo pro tento soubor vytvořil původní celovečerní balet Šeherezáda. Jde tak o světovou premiéru, kdy vzniklo dílo neobyčejných vizuálních rozměrů, s orientálním nádechem a krásným, tradičním příběhem. Půvabná symfonická suita Rimského-Korsakova Šeherezáda byla poprvé baletně ztvárněna legendárním Michailem Fokinem a jeho Les Ballets Russes. A to už v roce 1910 a stala se senzací sezóny. Záhy se tak tento titul zapsal pro své kvality do světového kulturního odkazu. Bylo to dílo plné exotických prvků, vášnivých emocí a dramatických zvratů. Bigonzetti na tuto linii tvořivě navázal a dílo věnoval právě památce M. Fokina. Mauro Bigonzetti ve své „pražské“ choreografii klade velký důraz zejména na dvě hlavní postavy, krále Šahrijára a Šeherezádu. Ti reprezentují mužský a ženský princip, jejich konflikt, nedůvěřivý kontakt, ale i rodící se rovnováhu a autentický vztah. Je to zároveň i Bigonzettiův velmi osobní pohled na současné postavení ženy ve světě. Jeho Šeherezáda je tak mimořádnou uměleckou událostí baletního souboru ND nejen sezóny 2024–2025 a určitě se zapíše mezi skvělé úspěchy české baletní školy.

Světově uznávaný Pavel Haas Quartet vystoupil na X. ročníku Lednicko-valtického hudebního festivalu 2025. Koncert v Tanečním sále zámku Valtice propojil tvorbu tří významných skladatelů s českými kořeny – Bohuslava Martinů, Ericha Wolfganga Korngolda a Antonína Dvořáka. Program otevřel Smyčcový kvartet č. 3 Bohuslava Martinů, následoval Smyčcový kvartet č. 3 D dur, op. 34 Ericha W. Korngolda, napsaný v americkém exilu, a večer uzavřel Smyčcový kvartet C dur č. 11, op. 61 Antonína Dvořáka. Pavel Haas Quartet vystoupil ve složení Veronika Jarůšková (1. housle), Marek Zwiebel (2. housle), Šimon Truszka (viola) a Peter Jarůšek (violoncello).

„Byla jsem vzpurná, měla jsem rebelskou povahu, se vším jsem byla raz dva hotová. Studovala jsem, ale nechtěla jsem třeba skládat zkoušky, považovala jsem to za ponižující," říká o sobě v mimořádně otevřeném dokumentu „pramáti francouzské nové vlny" Agnes Vardová. Její režijní filmografie není kvantitativně zdaleka tak ohromující jako její vliv na mnoho filmařských generací. Autorka a režisérka slavných titulů jako Cléo od pěti do sedmi, Štěstí či Bez střechy a bez zákona v lecčems připomínala naši Věru Chytilovou: svou otevřeností, neústupností, cílevědomostí i postojem k mužům. Tak ji přibližuje i dnešní dokument, v němž mimo jiné vzpomíná i na své manželství s neméně slavným režisérem Jacquesem Demym.

Filmová verze rockové opery Pete Townshenda o chlapci, jehož v dětství zbavil šokující zážitek sluchu, řeči i zraku, jenž pak žije – ponižován okolím – ponořen do vlastního světa snů a jehož další – tentokrát blahodárný – šok vysvobodí ze zajetí vlastní minulosti, aby se posléze stal hvězdou show businessu a uctívaným idolem. Snímek režíroval enfant terrible britské kinematografie Ken Russell. V titulní roli vystupuje tehdy jedenatřicetiletý zpěvák skupiny The Who a ve vizuálně opulentním filmu hraje řada dalších osobností filmové a především hudební scény: Tina Turner, Elton John, Eric Clapton, Keith Moon, Pete Townshend, John Entwistle či Jack Nicholson.

Byl a je patrně nejslavnějším anglickým hercem, jehož uznával i Hollywood. Své dva herecké Oscary získal za shakespearovské role, jimiž proslul. Jeho jméno nesou i prestižní britské divadelní ceny, obdoba našich Thálií. Byl hercem neobyčejného rozsahu, dokázal ohromujícím způsobem zahrát role kladné i záporné, panovníky, válečné hrdiny i zločince. Pamatujeme si jej nejen z filmových adaptací Shakespearových her, z nichž některé dokonce sám režíroval (Jindřich V., Hamlet, Richard III.), ale i ze slavných titulů různorodých žánrů, z nichž připomeňme alespoň snímky Komik, Na Větrné hůrce, Maratónec, Bitva o Británii či Příliš vzdálený most.

Nesmlouvavý Vlasta Třešňák a nevyzpytatelný Robo Grigorov, výrazné postavy českého undergroundu a slovenského popu v dalším pokračování hudebně diskusního pořadu, tentokrát na téma Rebelové s příčinou i bez. Uvádějí P. Fiala a M. Kaščák

Floex na Flédě. Nejprogresivnější domácí multiinstrumentalista mixující jazz, elektroniku a vážnou hudbu, který skládá i pro počítačové hry, koncertující tentokrát v nejvýznamnějším klubu moravské metropole. Provázejí Johana Matoušková a Pavel Kučera. Účinkují: T. Dvořák, S. Vondrášková, T. Jamník, J. Dvorský, P. Holoubek, D. Gregor, L. Stara a další. Kamera J. Berka.

Výběr z koncertů prestižního festivalu

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 13.10./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Obdobně jako hudební skladatelé 19. století se Vasilij Kandinskij již v počátcích své tvorby nechal inspirovat tradicemi lidového umění, aby se pokusil vytvořit jakýsi nový jazyk malířství. Je příznačné, že to byl právě prožitek při návštěvě Wagnerovy opery v roce 1896, který ho přiměl opustit Rusko i původně zamýšlenou kariéru, aby se mohl věnovat studiu výtvarného umění v Mnichově. Postupně si budoval renomé. Jeho obrazy dostaly čestné místo na prestižním pařížském Podzimním salónu, kam byl vybrán tři roky po sobě. Seznámil se s Gabriele Münterovou. Cítil, že barvy a tvary nabývají na síle – jako by se dostával k podstatě věcí, překračoval vnější podobu a odhaloval skryté vibrace.

Týdeník ArtZóna si všímá všeho podstatného, co se stalo na domácí i zahraniční kulturní scéně, a to ve všech jejích oblastech a žánrech. Nabízí nejen informace o důležitých počinech hudby, tance, divadla, filmu i literatury, výtvarného umění i designu, ale také klade otázky, hledá souvislosti a přináší kritické reflexe.

Cassandra se rozhodne sestřiny dopisy zatajit, když vyjdou najevo Maryiny úmysly. Ráda by pomohla Isabelle zajistit nový domov, ale vyhlídky na soužití s jejími sestrami se nezdají být zrovna ideální. A jedna nevhodná poznámka při předčítání románu vrátí Cassandru do časů, kdy se ona a Jane seznámily s galantním Henrym Hobdayem.

Když Elvis Presley vystoupil 14. ledna 1973 v Honolulu na Havaji, tak se díky kamerám a satelitnímu přenosu stal prvním zpěvákem, jehož koncert se vysílal do celého světa. Nejprve ho viděli diváci v Asii a Oceánii, se zpožděním pak i v Evropě. Naopak v Americe si na záznam koncertu museli počkat až do 4. dubna, protože televizní společnost NBC v původním čase upřednostnila vysílání Super Bowlu. Rozhodnutí se jí ale plně vyplatilo. Vystoupení plné Elvisových hitů se totiž poté stalo pro NBC nejsledovanějším pořadem roku.

Často bývá filmovými kritiky označován jako nejlepší herec všech dob. Má za sebou velmi bohatou filmografii, v nichž najdeme poklady i odpady. On však i komerční snímek, v němž přijal roli z čistě finančních důvodů, dovedl ozdobit pouhou svou přítomností. Exceloval už v jednom ze svých prvních filmů Tramvaj do stanice Touha z roku 1952. V padesátých letech byl hned pětkrát nominován na Oscara. Nominaci proměnil až počtvrté za svůj výkon ve filmu V přístavu z roku 1955. Pro svou druhou sošku za Kmotra z roku 1973 si nejenže nepřišel, ale způsobil obří skandál, když na pódium místo sebe vyslal indiánskou herečku, která přečetla jeho ostře kritický dopis na adresu akademiků ohledně stereotypního zobrazování indiánů v amerických filmech. Milníků bylo v Brandově kariéře hned několik a vlastně každý z jeho výkonů je neopakovatelný a výrazný, ať už jde o Poslední tango v Paříži, Kmotra či Apokalypsu.