TV PROGRAM ČT art

Dnešní putování nás bude vést po stopách stavovské rodiny Šliků. Město Jáchymov vzniklo poblíž osady Konradsgrün někdy po roce 1512, kdy dva prospektoři zjistili v místě výskyt stříbronosných rud. Brzy se sem začali hrnout další hledači, horníci ze saské strany hranice i nejrůznější dobrodruzi. Vypukla stříbrná horečka. Držitel panství, Štěpán Šlik přizval důlní podnikatele a počátkem roku 1516 se těžba stříbra rozběhla. Název Údolí svatého Jáchyma se díky převážně německé národnosti usedlíků nakonec ustálil na Sankt Joachimsthal, zkráceně Thal. Štěpán Šlik a jeho sedm bratrů uzavřelo smlouvu o prodeji stříbra s norimberskými obchodníky, ale narazili na královský zákaz vývozu stříbra z Čech do ciziny. Brzy však zjistili, že výnosnější než prodej surového stříbra bude zdejší výroba mincí a následný prodej. Právo ražby mincí patřilo ovšem výlučně králi a několika významným feudálům. Šlikové mezi ně nepatřili, ale poradili si. V roce 1519 začali obcházet představitele šlechty a nešetříce sliby ani penězi, nakonec souhlas zemského sněmu s ražbou vlastních mincí získali. S jednou podmínkou. Směli razit jen tzv. pražské groše s obrazem Ludvíka Jagellonského. Ty si brzo získaly oblibu v sousedním Sasku, Bavorsku a poté se rozšířily po celé Evropě. Jejich název Joachimsthaler gulden, zkráceně thaler se změnil staletími na tolar, až se z něj stal dnešní dolar.

Milostná touha, která si zaslouží označení „stravující“, poznamenala tvůrčí životy velkého milovníka žen, Diega Rivery a jedinečné malířky s nesnadným osudem, Fridy Kahlo. Stala se dokonce popkulturním námětem i předlohou pro moderní filmové zpracování. Neméně zajímavá a fascinující je však tvorba obou mexických výtvarných umělců. Spojovala je, mimo jiné, i společná a bezpodmínečná vášeň pro malířství.

Patří k režisérům, kteří na své novinky nechávají diváky poměrně dlouho čekat. V drtivé většině se ale čekání zatím vyplatilo. O Coppolových filmech se prostě ví. Snad každý zná tituly jako Kmotr, Dracula, Apokaplypsa, Divotvorný hrnec nebo Rozhovor. Každý je jiného žánru, ale všechny jsou výrazné a nepřehlédnutelné. Totéž zřejmě bude platit i o jeho zatím posledním počinu zvaném Megalopolis, což je pro změnu sci-fi. Zajímavé je, že stejným žánrem svou kariéru započal, a to neméně zvláštním způsobem: zatímco Megalopolis z roku 2024 je velkoprodukce placená z jeho vlastních peněz, jeho debut Něbo zovjot z roku 1959 je pro změnu sovětské provenience. Byť existuje v ruském i americkém sestřihu (ruským režisérem byl Michail Karzukov), je tato položka ve filmografii dostatečnou raritou hodnou Coppolova věhlasu.

Kateřina Javůrková versus Winterreise Krzysztofa Pendereckého. Dokument (2015). Cyklus představuje šest špičkových interpretů v autorských dokumentech šesti režisérských osobností. Hornistka Kateřina Javůrková a její cesta k prvnímu samostatnému koncertu s velkým orchestrem očima Theodory Remundové. Účinkuje K. Javůrková.

Úzdravné operum L2 - Národní divadlo moravskoslezské uvádí operu O. Smeykala a J. Duška.

Dvanáctý ročník mezinárodního festivalu Blues Alive v Šumperku nabídl širokou škálu převážně bluesové muziky. Přinášíme výběr ze dvou hlavních šumperských koncertů, které bývají tradičně doslova nabity zajímavou a rozmanitou muzikou. "Klasické" blues přivezli např. kytarista John Cephas a harmonikář Phil Wiggins z USA, zatímco experiment na poli žánru sledovala kapela s paradoxním názvem No Blues. Seskupení je oficiálně z Nizozemska, obsazení má však mezinárodní, a nemá problém přijít na pódium s kontrabasem, kytarou a třeba s arabskou loutnou. Reprezentativní výběr ze dvou festivalových večerů bude jistě lahůdkou nejen pro příznivce blues, ale pro všechny, kdo mají rádi dobrou muziku.

Výběr koncertů z největšího a nejpopulárnějšího tuzemského festivalu.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 9.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Ve volném pokračování úspěšného muzikálu Funny Girl se Barbra Streisandová vrací opět v roli zpěvačky Fanny Briceové. Její hrdinka dozrála, avšak stále se potýká s milostnými problémy. Manžel Nick Arnstein (Omar Sharif) se s ní rozvedl a její poslední představení bylo navíc zastaveno. Fanny si je sice vědoma své hodnoty, ale potřebuje někoho, kdo by jí napsal a produkoval novou show. Osudového muže najde v lehkomyslném majiteli zábavního podniku Billym Roseovi (James Caan), který je nejen věčným optimistou, ale i talentovaným textařem. Jeho velkorysé nápady na kostýmy a výpravu však premiéru nového muzikálu dokonale zruinují. Brzy se však všechno vyřeší a Fanny slaví úspěch v New Yorku. Jenže na dveře její šatny zaklepe stejný osudový muž jako kdysi: Nick Arnstein... Snímek, natočený v roce 1975, byl nominován na Oscary v kategoriích kamera, kostýmy, původní píseň (How Lucky Can You Get), hudba a zvuk.

Nemluvil anglicky, při práci zásadně používal tlumočníka. Přesto se o něm mluví jako o „muži, který vynalezl Ameriku" a svůj poslední snímek dokonce Americe věnoval. Sergio Leone natočil pouhopouhých sedm filmů, z nichž pět bylo „čistokrevnými" westerny. Svět si je navždy bude pamatovat nejen díky nápadité režii a skvělým hereckým výkonům amerických hvězd jako byli Clint Eastwood, Henry Fonda, Charles Bronson či Robert De Niro, ale také díky nádherné hudbě režisérova přítele a souputníka jménem Ennio Morricone. Netřeba dodávat, že nejslavnějšími Leoneovými snímky jsou Tenkrát na Západě, Hodný, zlý a ošklivý, Pro hrst dolarů a Tenkrát v Americe.

Britský zpěvák a skladatel Peter Gabriel vyrazil v roce 2012 na turné Back To Front, aby oslavil 25. výročí vydání svého přelomového alba So. Londýnský koncert v říjnu 2013 zpracoval režisér Hamish Hamilton. Nešlo ale jen o zachycení velkolepého živého vystoupení, ale také díky jemné reportáži a doplňkovým rozhovorům se všemi klíčovými protagonisty o hlubší pohled na Petera Gabriela. Přestože nosnou částí koncertu bylo kompletní provedení alba So s hity Red Rain, Sledgehammer, nebo Don't Give Up, nechyběly ani další velké pecky Solsbury Hill či Biko.

Ve druhé polovině 70. let se disco dostalo z uzavřených klubů mezi širokou společnost. Úspěch slavily písně s provokativním nádechem „Love to Love You Baby“ zpěvačky Donny Summer nebo „You Make Me Feel Mighty Real“, kterou nahrál zpěvák Sylvester. Disco zamířilo do mainstreamu a tím i do celého světa. V Evropě vznikl elektronický styl Giorgia Morodera a disco pop skupiny ABBA. Dominanci tanečního stylu pak jen potvrdil úspěch filmu Horečka sobotní noci, jehož nedílnou součástí byla hudba kapely Bee Gees. Komerční úspěch nicméně vzdálil disco od jeho původních hodnot.

Speciál z letošního festivalu Smetanova Litomyšl. Nejen o největším hudebním svátku tohoto kulturního města, ale třeba i o vztahu Litomyšle k architektuře. Hlavním hostem bude jazzový trumpetista Laco Déczi. Moderuje S. Michailidis, režie J. Skalický

Kanadský cyklus němých skečů viděli diváci poprvé v roce 2011. Prakticky okamžitě si získal oblibu po celém světě, vysílal se například v Itálii, Španělsku, ale také v Indii, Řecku či Brazílii. Každou epizodu tvoří krátké humorné scénky o délce patnácti až devadesáti vteřin, kde se opakují v zásadě čtyři hlavní tematické okruhy a kde uvidíme v různých rolích tři herce a tři herečky. Jsou jimi Réal Bossé, Martin Drainville, Antoine Vézina a Sylvie Moreauová, Julie Ménardová a Sharlene Royerová. Objeví se v různých sestavách jako manželé, kolegové, milenci, jako popletení policisté, hloupí mafiáni, svérázní chirurgové, nešikovní tatínkové malých dětí, trosečníci na ostrově, vojáci v zákopech. Na exteriérech se nešetřilo, můžeme tedy obdivovat krásy Severní i Jižní Ameriky, karibských ostrovů, ale i evropské scenérie Řecka či Švýcarska. Pilíře širokého autorského a realizačního týmu tvoří režisér Pierre Paquin a scenárista Denis Savard, řadu nápadů ovšem do pořadu přinášejí i sami herci.

Dnešní putování nás bude vést po stopách stavovské rodiny Šliků. Město Jáchymov vzniklo poblíž osady Konradsgrün někdy po roce 1512, kdy dva prospektoři zjistili v místě výskyt stříbronosných rud. Brzy se sem začali hrnout další hledači, horníci ze saské strany hranice i nejrůznější dobrodruzi. Vypukla stříbrná horečka. Držitel panství, Štěpán Šlik přizval důlní podnikatele a počátkem roku 1516 se těžba stříbra rozběhla. Název Údolí svatého Jáchyma se díky převážně německé národnosti usedlíků nakonec ustálil na Sankt Joachimsthal, zkráceně Thal. Štěpán Šlik a jeho sedm bratrů uzavřelo smlouvu o prodeji stříbra s norimberskými obchodníky, ale narazili na královský zákaz vývozu stříbra z Čech do ciziny. Brzy však zjistili, že výnosnější než prodej surového stříbra bude zdejší výroba mincí a následný prodej. Právo ražby mincí patřilo ovšem výlučně králi a několika významným feudálům. Šlikové mezi ně nepatřili, ale poradili si. V roce 1519 začali obcházet představitele šlechty a nešetříce sliby ani penězi, nakonec souhlas zemského sněmu s ražbou vlastních mincí získali. S jednou podmínkou. Směli razit jen tzv. pražské groše s obrazem Ludvíka Jagellonského. Ty si brzo získaly oblibu v sousedním Sasku, Bavorsku a poté se rozšířily po celé Evropě. Jejich název Joachimsthaler gulden, zkráceně thaler se změnil staletími na tolar, až se z něj stal dnešní dolar.

Folk’s Not Dead? Provokativní songy šíleného písničkáře Xaviera Baumaxy a sedlácká gotika kapely Vrbovské vŕby v konfrontaci s názory hudebních kritiků. Uvádějí P. Fiala a M. Kaščák

Legenda tuzemského hiphopu, která drží domácí rekord v počtu prodaných nosičů, se po letech velkolepě vrátila na koncertní pódia v původní sestavě. Účinkují: Deph, Fugaz, Bazz, Rusty, DJ Skupla a další. Kamera J. Berka.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 10.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Elán je slovenská pop-rocková hudební skupina, kterou založili dva kamarádi, baskytarista a zpěvák Jožo Ráž a klávesista a zpěvák Vašo Patejdl. Partička dospívajících chlapců začala hrát po různých klubech, restauracích a získávala si postupně renomé. Do povědomí veřejnosti se dostala začátkem 80. let minulého století, když na největší československé hudební soutěži Bratislavská lýra '80 získala Stříbrnou lýru se svou skladbou Kaskadér. V letech 1981–1991 vydal Elán deset velice úspěšných alb a vypracoval se na jednu z předních skupin Československa. Mezi největší hity skupiny patří písně Ak nie si moja, Vymyslená, Zaľúbil sa chlapec, Čo je, čo chceš, Kamaráti, Čakám ťa, láska a další, které zazněly v rámci koncertu v pražské Lucerně v roce 1996.

Elektrizující atmosféru plnou latinskoamerických rytmů a největších hitů slavné zpěvačky, ale i zajímavý pohled do zákulisí hudební show nabízí koncertní film „Shakira: El Dorado World Tour“. Diváci ve 22 zemích světa se v roce 2018, rok po vydání alba, dočkali bombastického představení, divokého tance a hitů jako „Chantaje“, „Hips Don't Lie“ nebo „Waka Waka“. Příběh turné umocnil i fakt, že pro Shakiru šlo o návrat na pódia po těžkém zranění hlasivek. Vážné zdravotní problémy, rodinné zázemí, ale i přípravy na velkolepou show přiblížila v exklusivních rozhovorech nejen samotná interpretka, ale i její nejbližší spolupracovníci.

Zemřel na počátku nového tisíciletí ve věku 86 let. Své dva Oscary získal v padesátých letech minulého století. Přesto je Anthony Quinn dodnes jednou z opravdových filmových legend. Filmy, v nichž hrál, totiž patří do zlatého fondu světové kinematografie. Posuďte sami: Viva Zapata!, Silnice, Zvoník u Matky Boží, Lawrence z Arábie, Řek Zorba. Ve všech exceloval. Syn Ira a mexické Indiánky prožil dlouhý a ve všech směrech plodný život: měl třináct potomků, natočil přes sto padesát filmů a vytvořil stovky výtvarných děl.

Kanadský cyklus němých skečů viděli diváci poprvé v roce 2011. Prakticky okamžitě si získal oblibu po celém světě, vysílal se například v Itálii, Španělsku, ale také v Indii, Řecku či Brazílii. Každou epizodu tvoří krátké humorné scénky o délce patnácti až devadesáti vteřin, kde se opakují v zásadě čtyři hlavní tematické okruhy a kde uvidíme v různých rolích tři herce a tři herečky. Jsou jimi Réal Bossé, Martin Drainville, Antoine Vézina a Sylvie Moreauová, Julie Ménardová a Sharlene Royerová. Objeví se v různých sestavách jako manželé, kolegové, milenci, jako popletení policisté, hloupí mafiáni, svérázní chirurgové, nešikovní tatínkové malých dětí, trosečníci na ostrově, vojáci v zákopech. Na exteriérech se nešetřilo, můžeme tedy obdivovat krásy Severní i Jižní Ameriky, karibských ostrovů, ale i evropské scenérie Řecka či Švýcarska. Pilíře širokého autorského a realizačního týmu tvoří režisér Pierre Paquin a scenárista Denis Savard, řadu nápadů ovšem do pořadu přinášejí i sami herci.

Příběh kapely New York Dolls je originální a vyzývavý zároveň. Svou ranou tvorbou a divokými koncerty na počátku sedmdesátých let pokládala základy punku. Postupně na ni navazovaly například kapely The Ramones, Sex Pistols nebo Blondie. Životní styl jednotlivých členů si ale vybral svou daň a kapela New York Dolls v roce 1976 po pětileté existenci ukončila svou působnost. Za přispění britského zpěváka Morrisseyho začala kapela v novém miléniu opět vystupovat a mohla tak v roce 2010 odehrát i zaznamenaný koncert v Chicagu. Následující rok už kapela definitivně ukončila svou existenci.

V New Yorku je dostatek lidí včetně vlivného kongresmana, kteří si nepřejí, aby se Kmotr natáčel. Colombo se staví do čela Ligy za občanská práva Italoameričanů, která knihu veřejně odsoudí jako urážku italské kultury a Maria Puza prohlásí za zrádce. Colombo navíc stupňuje zastrašování filmových tvůrců. Neústupný Ruddy se ale odmítá vzdát svého hollywoodského snu, proto pokračuje v přípravách natáčení a obsazování rolí. Coppola s Puzem velmi pozvolna rozvíjí spolupráci na scénáři. Režisér Coppola si do hlavní role Micheala Corleoneho vysní dosud neznámého divadelního herce Al Pacina.

Marek Hlavica uvádí kontaktní pořad pro všechny, kteří se rozhodli zůstat v pátek doma. Účinkují: Adrian T. Bell, A. Mišík, B. Obozněnková, filmový režisér P. Václav, ředitel Národního divadla moravskoslezského J. Nekvasil a další zajímaví hosté.

Dokument (2013). Povídání se zajímavými osobnostmi, tentokrát s módní návrhářkou Beatou Rajskou. Uvádí Š. Bednářová.

Dokument ČR (2019). Kdo jsou to bastlíři? A jak se hraje na jimi sestavené syntezátory? Dokument představuje příběhy několika hudebních kutilů, jejichž vlastnoručně vyrobené elektronické nástroje určují podobu české alternativní scény.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 11.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Dějový motiv nešťastné lásky, tragického spojení víly a člověka, které nás tak silně oslovuje ve Dvořákově opeře Rusalka, není v dějinách umění zdaleka ojedinělý. Objevuje se už ve středověkých pověstech. Velké oblibě se tyto příběhy těšily v romantismu zásluhou literárního zpracování F. de la Motte Fouquého, který svou vlastní pohádku převedl do operního libreta. Na ně zkomponoval E. T. A. Hoffmann operu Undine, která měla premiéru 1816 v Berlíně. Jeho příkladu následoval o dvacet let později A. Lortzing. Podle Puškinovy předlohy vytvořil svou Rusalku A. Dargomyžský. Vodní víla vystupuje též v české opeře Svatojanské proudy J. R. Rozkošného, jejíž premiéru dirigoval v roce 1871 Bedřich Smetana. Světová premiéra Dvořákovy Rusalky se uskutečnila 31. března 1901 v pražském Národním divadle, titulní roli zpívala jako první Růžena Maturová. V milánské divadle La Scala debutoval touto operou český dirigent Tomáš Hanus, znalec Dvořákova repertoáru. V režii Emmy Danteové, v kulisách od Carmine Maringolyové a v kostýmech Vanessy Sanninové se v ústřední roli Rusalky představí Olga Bezsmertna a v barytonové roli hajného jako jediný český pěvec Jiří Rajniš. Prince zpívá Dmitry Korchak, Vodníka Jongmin Park, cizí kněžnu Elana Gusevová a Ježibabu Okka von der Damerau.

Zeměměřič K. přichází do vesnice, které dominuje silueta záhadného zámku. Jeho zdi jsou naplněny podivnými činovníky, kteří jsou vázáni striktními pravidly a ovládáni nevysvětlitelnými změnami nálad a kteří navíc vyžadují bezmeznou poslušnost. K. se snaží navázat kontakt s touto podivnou společnost na zámku, ale nedaří se mu to. Čím více se blíží svému cíli, o to více se před ním zámek vzdaluje. Zámek natočil v roce 1969 Rudolf Noelte s Maximilianem Schellem v roli K. a dokonce i s hereckou účastí Ivy Janžurové v jedné z vedlejších, nicméně nepřehlédnutelných rolí. Snímek se stal prvním velkým režijním úspěchem tohoto původně divadelního režiséra a zahájil jeho kariéru filmového tvůrce. Aby ale mohla adaptace Zámku vůbec vzniknout, musel Noelte spolu s Schellem nejprve založit nezávislou produkční firmu. Obtížně hledali i zahraničního distributora: bezvýchodný Kafka se nezdál být vhodným předpokladem ke komerčnímu úspěchu filmu. Kritika ale Noelteho debut přijala velmi kladně. Dokázal totiž velmi přesně vystihnou tísnivou a zároveň absurdní atmosféru příběhu. Film byl dokonce vybrán jako západoněmecký zástupce v boji o Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film, nicméně do užší nominace nepostoupil. V roce 1968 se měl účastnit soutěže na MFF v Cannes, ale festival byl zrušen kvůli událostem ve Francii v květnu téhož roku. Některé scény z tohoto snímku využil později Jaromil Jireš při natáčení svého hraného dokumentu Labyrint, v němž opět hlavní roli ztvárni l Maximilian Schell.

Uznávaná kolumbijská zpěvačka po vydání cenou Grammy oceněného alba „El Dorado“ vyrazila v roce 2018 na turné nejen s aktuální tvorbou, ale i prověřenými hity

Klidná síla Bratří Orffů a energická rebelie dua Tucan aneb výlet mimo mainstream. Koncert a názory obou kapel v konfrontaci s hudebními publicisty. Uvádějí P. Fiala a M. Kaščák

V dalším vydání pravidelného hudebního pořadu kombinujícího záznam koncertu s dokumentárním pohledem do zákulisí českých kapel a interpretů, ale také žánrů, které reprezentují na domácí hudební scéně, zaostříme na Chinaski, kteří patří dlouhodobě k nejúspěšnějším skupinám v Česku. V roce 2017 ale prošli největší personální změnou od svého vzniku. „Máme chuť zase mlátit do kytar”, říká kapela s výrazně omlazenou sestavou, v níž z té původní zbyli jen zakladatel Michal Malátný a kytarista František Táborský. Jaké plány a ambice mají Chinaski 2.0, jaké to je restartovat kapelu na vrcholu popularity tak zásadní personální obměnou, ale i mnohé další zajímavosti jejich pozoruhodné hudební kariéry nám prozradili sami muzikanti i jejich koncert v plzeňském klubu Depo.

Dokument (2009). Povídání se zajímavými osobnostmi, tentokrát se zpěvačkou a kytaristkou Lenkou Filipovou. Uvádí Š. Bednářová.

Startovní čára Magdaleny Karvayové byla na rozdíl od většiny v hluboké propasti. V dětství si prošla tvrdou šikanou, ale dokázala se z osidel zla vymanit

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Dnešní epizoda legendárního diskuzního pořadu Miroslava Horníčka bude věnovaná skvělému herci, komikovi a spisovateli Janu Werichovi. Hosty ve studiu budou Werichovi kolegové a přátelé Jiří Suchý a Jaroslava Adamová

Autorem příběhů o Medvídkovi Pú je bezpochyby Alan Alexander Milne (Domhnall Gleeson), na jejich vzniku se ovšem výrazně podílel i Milneho malý syn. Snímek dává nahlédnout do jejich komplikovaného vztahu, poznamenaného nečekaným úspěchem otcových knih, ale také oběma světovými válkami. Zpočátku odtažitý autor je nucen se o svého osmiletého chlapce sám pár dní starat, když jeho chůva (Kelly Macdonald) odcestuje za rodinou. Překvapený Milne si však čas strávený procházkami v blízkém lese nebo hraním s plyšovými zvířátky užívá plnými doušky a nachází novou inspiraci pro psaní. První sbírka dětských básní a říkanek s Medvídkem Pú slaví v roce 1924 obrovský úspěch v Británii i Americe, zájem médií a fanoušků o „skutečného“ Kryštůfka Robina si ovšem na chlapcově dětství vybírá svou daň.

Petr Janda, kytarista, skladatel, zpěvák, vůdčí osobnost skupiny Olympic, je autorem hudby všech písní a zpívá většinu hitů, které byly sestřiženy z jeho profilového pořadu z cyklu Kam zmizel ten starý song. Jsou to: Dávno, Snad jsem to zavinil já, Dej mi víc své lásky, Bonsoir mademoiselle Paris, Okno na chodník, Otázky, Atlas, Už je jí líp, Dynamit, Jasná zpráva, Jedeme dál, Nikdo nejsme akorát a další

S výhledem na úchvatný francouzský zámek Chambord, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO, si v červnu 2022 na 20 000 diváků užilo výjimečný večer, na který se nezapomíná. Ten jim připravil britský rocker a bývalý člen kapely The Police – Sting. Během jedinečného koncertu odehrál řadu svých sólových hitů, mezi kterými nechyběli Englishman in New York, Brand New Day nebo Fragile, ale i několik písní z období působení v legendární kapele. Fanoušci tak mohli nadšeně aplaudovat po skladbách Message in a Bottle, Every Breath You Také či Roxanne.

Gazmend Kapllani. Portrét novináře a spisovatele původem z Albánie.

Guy Régis Jr. Portrét spisovatele a divadelníka z Haiti.

Milostná touha, která si zaslouží označení „stravující“, poznamenala tvůrčí životy velkého milovníka žen, Diega Rivery a jedinečné malířky s nesnadným osudem, Fridy Kahlo. Stala se dokonce popkulturním námětem i předlohou pro moderní filmové zpracování. Neméně zajímavá a fascinující je však tvorba obou mexických výtvarných umělců. Spojovala je, mimo jiné, i společná a bezpodmínečná vášeň pro malířství.

Kateřina Javůrková versus Winterreise Krzysztofa Pendereckého. Dokument (2015). Cyklus představuje šest špičkových interpretů v autorských dokumentech šesti režisérských osobností. Hornistka Kateřina Javůrková a její cesta k prvnímu samostatnému koncertu s velkým orchestrem očima Theodory Remundové. Účinkuje K. Javůrková.

Úzdravné operum L2 - Národní divadlo moravskoslezské uvádí operu O. Smeykala a J. Duška.

Dvanáctý ročník mezinárodního festivalu Blues Alive v Šumperku nabídl širokou škálu převážně bluesové muziky. Přinášíme výběr ze dvou hlavních šumperských koncertů, které bývají tradičně doslova nabity zajímavou a rozmanitou muzikou. "Klasické" blues přivezli např. kytarista John Cephas a harmonikář Phil Wiggins z USA, zatímco experiment na poli žánru sledovala kapela s paradoxním názvem No Blues. Seskupení je oficiálně z Nizozemska, obsazení má však mezinárodní, a nemá problém přijít na pódium s kontrabasem, kytarou a třeba s arabskou loutnou. Reprezentativní výběr ze dvou festivalových večerů bude jistě lahůdkou nejen pro příznivce blues, ale pro všechny, kdo mají rádi dobrou muziku.

Výběr koncertů z největšího a nejpopulárnějšího tuzemského festivalu.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 13.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

O nejpopulárnějším francouzském komikovi toho bylo napsáno, řečeno i natočeno mnoho. Člověk by řekl, že každý nový dokument bude jen opakováním předchozích. Přesto nás tvůrci dnešního portrétu překvapí dalšími zajímavostmi ze života a díla Louise de Funése, který byl a je nejen pro české fanoušky především legendárním četníkem.

Přímý přenos velkolepého koncertu u Eiffelovy věže, pořádaného k oslavě státního svátku Francie. Na programu jsou nejslavnější díla světového operního a koncertního repertoáru. S francouzským národním orchestrem a sborem francouzského rozhlasu Radio France vystoupí současné pěvecké hvězdy klasické hudby. Po skončení koncertu pořadatelé naplánovali tradiční světelnou show

Setkání Berthe Morisotové s Edouardem Manetem zprostředkoval v roce 1868 v muzeu Louvre malíř Fantin Latour. Berthe tam tehdy kopírovala díla velkých mistrů, se svou sestrou Edmou po boku. Manet už byl v té době hotový malíř, který před pár roky vzbudil pozdvižení svými obrazy „Olympia“ a „Snídaně v trávě“. Jejich vzájemný vztah pak trval 15 let, dodnes opředených tajemstvím.

Zemřel na počátku nového tisíciletí ve věku 86 let. Své dva Oscary získal v padesátých letech minulého století. Přesto je Anthony Quinn dodnes jednou z opravdových filmových legend. Filmy, v nichž hrál, totiž patří do zlatého fondu světové kinematografie. Posuďte sami: Viva Zapata!, Silnice, Zvoník u Matky Boží, Lawrence z Arábie, Řek Zorba. Ve všech exceloval. Syn Ira a mexické Indiánky prožil dlouhý a ve všech směrech plodný život: měl třináct potomků, natočil přes sto padesát filmů a vytvořil stovky výtvarných děl.

Nemluvil anglicky, při práci zásadně používal tlumočníka. Přesto se o něm mluví jako o „muži, který vynalezl Ameriku" a svůj poslední snímek dokonce Americe věnoval. Sergio Leone natočil pouhopouhých sedm filmů, z nichž pět bylo „čistokrevnými" westerny. Svět si je navždy bude pamatovat nejen díky nápadité režii a skvělým hereckým výkonům amerických hvězd jako byli Clint Eastwood, Henry Fonda, Charles Bronson či Robert De Niro, ale také díky nádherné hudbě režisérova přítele a souputníka jménem Ennio Morricone. Netřeba dodávat, že nejslavnějšími Leoneovými snímky jsou Tenkrát na Západě, Hodný, zlý a ošklivý, Pro hrst dolarů a Tenkrát v Americe.

Dokument ČR (2005). O úspěšném hudebním interpretovi a pedagogovi.

ČR (2011). Magazín hudební tolerance z Moravy: Český filharmonický sbor Brno - Schola gregoriana pragensis - Kölner Akademie ve velikonočním speciálu.

Sportoviště. Dokument (2007). O designu, architektuře a životním stylu.

Dokument (2014). Slovácké divadlo uvedlo na scénu cimbál - muzikál Cena facky v režii B. Rychlíka, HaDivadlo oslavuje čtyřicátiny a politické téma se vloudilo do Reduty s L. Mňačkem a jeho knihou Jak chutná moc.

Zámek Nenakonice. Dokument (2008). Chcete vlastnit kousek historie? Líbil by se vám barokní zámeček nedaleko Olomouce, kterým vás provede Ondřej Havelka?

Osobnost: M. Torčík - Art týden: Cirkulum /festival nového cirkusu/ - Art týden: Věřit v šelmy /HaDivadlo/: Fenomén: kurátor umění ve 21. století. Uvádí S. Michailidis

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 14.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Pro většinu filmových diváků je Jean-Claude Van Damme jen pohledným svalovcem z hollywoodských filmů. Takovou lepší "mlátičkou". Pravdou je, že řada Univerzálních vojáků mu asi místo ve filmové síni slávy těžko zajistí. Jean-Claude je však nyní nový, lepší. Přestal být náfukou závislým na drogách, stal se zodpovědným mužem, restartoval svou kariéru a dokonce má ve své filmografii i titul, který prošel přísným sítem kritiky (belgický snímek JCVD z roku 2008 je zkratkou jeho jména). O tom všem pojednává francouzský dokument, který vám nabídne ČT art.

Vesnická rodinka, kterou známe z filmu Cesta z města, se přestěhovala do malého města. Otec (B. Polívka) pracuje jako řezník v masokombinátě, matka (E. Holubová) je pokladní v supermarketu. Jejich dceruška (A. Marhoulová) chodí na základní školu, ale technické předměty jí nebaví, je nejhorší ze třídy a má neustálé problémy se svým třídním profesorem. Synáček (T. Vorel ml.) zase studuje střední potravinářské učiliště, neboť otec z něho chce mít také řezníka. Avšak synáček je fyzicky slabý, navíc vegetarián, anarchista a kuřák marihuany, což je zdrojem věčných konfliktů s přísnou mistrovou, otcem i policisty. Otec na výchovu nestačí, zejména když je váben mladou, sličnou řeznicí (M. Procházková), ke které vzplane chtíčem nezřízeným. Ať se matka snaží sebevíc, navštěvuje kosmetické salony a psychiatry, manžel o ni zcela ztrácí zájem a nakonec se přestěhuje od rodiny k řeznici na ubytovnu. A tak matka kuje pomstu! A aby toho nebylo málo, motá se tu všude kolem jakýsi SKŘÍTEK, který vylezl z lesa a veškeré vážné situace obrací v absurditu a humor. Film Tomáše Vorla získal hlavní ceny na Novoměstském hrnci smíchu i na festivalu v Syracuse v USA.

Jaroslav Čejka (*22. 7. 1936 – †11. 10. 2022) se zařadil k předním osobnostem české pantomimy, ačkoli stál celý život mimo její hlavní proud. Vynikající klasický tanečník, jenž téměř dvacet let vystupoval na prknech Národního divadla, dospěl díky znamenitému pozorovacímu talentu, smyslu pro černý humor a sebeironii i schopnosti povýšit travesti show na vysoce profesionální uměleckou disciplínu v osobitou postavu českého šoubyznysu. Za své celoživotní mistrovství v oblasti baletu získal roku 2008 Cenu Thálie. Dokumentární portrét Gustava Skály byl natočen k příležitosti Čejkových sedmdesátých narozenin a nechává samotného umělce promlouvat o jeho životě a tvorbě prostřednictvím vzpomínek i několika etud, které zůstaly v jeho repertoáru a za těch mnoho let vyzrály do dokonalosti.

Vtipná baletní miniatura proslulého choreografa a pedagoga Pavla Šmoka (*22. 10. 1927 – †4. 4. 2016) vznikla na hudbu Franze von Suppé a je vystavěna na půdorysu baletní zkoušky v divadle. Do prázdného sálu přichází uklízečka a tajně si zkouší baletní pózy – ráda by se stala baletkou. Múzami znavený baletní mistr musí vybrat pro své představení záskok za prvního sólistu a primabalerínu. Baletní hvězdy se předvádějí a v tanci mění své partnery, dávají přednost tu tomu, tu onomu, zkrátka je to pěkný zmatek. Nakonec ale dojde k vytvoření těch správných tanečních dvojic a představení má úspěch. Jen baletní mistr opět tone v migréně... K půvabu, espritu a osvěžujícímu baletnímu zážitku přispěli samozřejmě sólisté: Jaroslav Čejka jako baletní mistr, Eva Asterová coby uklízečka, Kateřina Franková – primabalerína, Jan Klár – začátečník, Vladimír Kloubek – první sólista a oponář – Ladislav Rajn. V roce 1979 dostal tento pořad na televizním festivalu zábavných filmů v Montreux 3. cenu – Bronzovou růži.

Fáteme Ekhtesariová (*1986) je básnířka, redaktorka, aktivistka za lidská práva a porodní asistentka z Íránu. Je členkou literárního hnutí Postmoderní Ghazal, které je považováno za nejradikálnější básnickou skupinu v současném Íránu. Byla šéfredaktorkou několika literárních časopisů, v současnosti vede internetový magazín Independent Iranian Literature. Její poezie, próza i literatura faktu zkoumají témata sexuality, náboženství, genderu a boje za práva žen v Íránu i mimo něj.

Véronique Tadjoová (*1955) je spisovatelka, básnířka, prozaička a výtvarnice z Pobřeží slonoviny. Žila a působila v mnoha zemích afrického kontinentu a diaspory; cítí se být Panafričankou. To se odráží i v jejím díle. V roce 1984 vydala první básnickou knihu Rudá země, za kterou získala literární cenu Agence de Coopération Culturelle et Technique. V roce 1992 bylo její dílo zahrnuto do antologie Daughters of Africa. V roce 1998 se zúčastnila projektu Rwanda: Ecrire par devoir de mémoire (Rwanda: Psaní pro paměť) se skupinou afrických spisovatelů, kteří cestovali do Rwandy, aby podali svědectví o tamní genocidě a jejích následcích. Její román L‘Ombre d‘Imana se zrodil právě ze zkušeností ve Rwandě.

Britský zpěvák a skladatel Peter Gabriel vyrazil v roce 2012 na turné Back To Front, aby oslavil 25. výročí vydání svého přelomového alba So. Londýnský koncert v říjnu 2013 zpracoval režisér Hamish Hamilton. Nešlo ale jen o zachycení velkolepého živého vystoupení, ale také díky jemné reportáži a doplňkovým rozhovorům se všemi klíčovými protagonisty o hlubší pohled na Petera Gabriela. Přestože nosnou částí koncertu bylo kompletní provedení alba So s hity Red Rain, Sledgehammer, nebo Don't Give Up, nechyběly ani další velké pecky Solsbury Hill či Biko.

O nejpopulárnějším francouzském komikovi toho bylo napsáno, řečeno i natočeno mnoho. Člověk by řekl, že každý nový dokument bude jen opakováním předchozích. Přesto nás tvůrci dnešního portrétu překvapí dalšími zajímavostmi ze života a díla Louise de Funése, který byl a je nejen pro české fanoušky především legendárním četníkem.

Dnešní putování nás bude vést po stopách stavovské rodiny Šliků. Město Jáchymov vzniklo poblíž osady Konradsgrün někdy po roce 1512, kdy dva prospektoři zjistili v místě výskyt stříbronosných rud. Brzy se sem začali hrnout další hledači, horníci ze saské strany hranice i nejrůznější dobrodruzi. Vypukla stříbrná horečka. Držitel panství, Štěpán Šlik přizval důlní podnikatele a počátkem roku 1516 se těžba stříbra rozběhla. Název Údolí svatého Jáchyma se díky převážně německé národnosti usedlíků nakonec ustálil na Sankt Joachimsthal, zkráceně Thal. Štěpán Šlik a jeho sedm bratrů uzavřelo smlouvu o prodeji stříbra s norimberskými obchodníky, ale narazili na královský zákaz vývozu stříbra z Čech do ciziny. Brzy však zjistili, že výnosnější než prodej surového stříbra bude zdejší výroba mincí a následný prodej. Právo ražby mincí patřilo ovšem výlučně králi a několika významným feudálům. Šlikové mezi ně nepatřili, ale poradili si. V roce 1519 začali obcházet představitele šlechty a nešetříce sliby ani penězi, nakonec souhlas zemského sněmu s ražbou vlastních mincí získali. S jednou podmínkou. Směli razit jen tzv. pražské groše s obrazem Ludvíka Jagellonského. Ty si brzo získaly oblibu v sousedním Sasku, Bavorsku a poté se rozšířily po celé Evropě. Jejich název Joachimsthaler gulden, zkráceně thaler se změnil staletími na tolar, až se z něj stal dnešní dolar.

Dokument (2022). Setkání Zbigniewa Czendlika s ředitelem Diecézní charity Brno O. Haičmanem.

Muzea a galerie. Dokument (2007). Váš průvodce designem a životním stylem.

Dokument (2007). Jevištěm i zákulisím divadel jižní Moravy provází Arnošt Goldflam.

Plavidla českých vod. Dokument (2007). Váš průvodce současným designem a životním stylem.

Květa Legátová, spisovatelka. Dokument (2005). O autorce próz Jozova Hanule, Želary a jiných titulů.

Hudební magazín nabídne téma vztahu hudby a filmu. Účinkují: E. Cmíral, P. Niblock, P. Vrábel, V. Mikeš, V. Pantůček, T. Semzö, P. Hébert, B. Ostertag, Filharmonie Brno a další.

Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Opakování 15.7./ČTart. Každodenní souhrn nejdůležitějšího a nejzajímavějšího dění v naší i světové kultuře

Dokument vzniknul v průběhu roku 2018, kdy se čas existence Čechomoru zakulatil na 30 let. V domovském nahrávacím studiu kapely na barrandovském kopci nad Prahou tvůrci dokumentu nenašli žádné slávou zmožené „zasloužilé umělce“ dlící na vavřínech úspěchů let minulých, ale potkali zde vitální a zapálené kluky, Františka Černého a Karla Holase, kteří zrovna zase něco chystají... Namísto obligátní výběrové desky hitů (a že by se jich našlo!) si totiž ke třicátinám Čechomor nadělil práci. Na novém albu, v novém složení a tentokrát navíc i s velkým dechovým orchestrem. Kromě nahrávání cédéčka s přiléhavým názvem „Nadechnutí“ měli v tom roce odehrát desítky „běžných“ vystoupení a k tomu hned několik dalších speciálních „jubilejně“ laděných turné, miniturné a mimořádných koncertů. Do nějakého ohlížení se a vzpomínání na to, co bylo, se jim dvakrát nechtělo... Nakonec ale pozvání filmařů na výlet za svou vlastní historií přijali. Objeli společně místa, která byla pro dějiny kapely významná, a navštívili muzikanty a přátele, kteří s nimi jednotlivá údobí prožívali. Z těchto návratů a setkání ovoněných tóny zapomenutých lidových písniček, jimž Čechomor vdechnul nový život, vzniknul pestrobarevný příběh úspěšné a uznávané kapely, která třicet let předtím začínala jako parta pouličních muzikantů. Jelikož ale Čechomor opravdu nespí na bobkových listech, ale neúnavně a čile pracuje a tvoří, mohla kamera nahlédnout i do tvůrčí kuchyně – např. během nahrávání desky či při přípravě výjimečného koncertu v Českém Krumlově. Dva hlavní protagonisty, Františka Černého a Karla Holase, z nichž první si prý nepamatuje vůbec nic a druhý si naopak pamatuje úplně všechno, doplní ve filmu řada přátel a bývalých i současných spolupracovníků – Petr Zelenka, Lenka Dusilová, David Koller, Vladimír Mišík, Václav Hudeček, Ewa Farna, Tony Levin a další.

Producent Albert Ruddy se osobně setkává s obávaným představitelem italskoamerické komunity Joem Colombem, který se snaží všemi možnými způsoby zastavit výrobu Kmotra. Ruddy mu projeví respekt a navrhne, aby si udělal vlastní názor a mezi prvními si přečetl scénář k filmu, který se bude lišit od knižní předlohy. Colombo nakonec s natáčením souhlasí pod podmínkou, že v celém filmu nezazní slovo mafie. Režisér Coppola a spisovatel Puzo pokračují ve psaní scénáře. Představitel studia Paramount Robert Evans nutně potřebuje další divácký hit, aby na Kmotra do kina dorazila alespoň polovina čtenářů předlohy. Z tohoto důvodu tvrdošíjně odmítá myšlenku tvůčího týmu, aby titulní roli Michaela Corleona ztvárnil dosud neznámý divadelní herec Al Pacino.

Bryan Adams, jedna z největších rockových hvězd všech dob, vystoupila v květnu 2024 na pódiu slavné londýnské Royal Albert Hall. Za doprovodu své kapely nabídl kanadský zpěvák a skladatel směsici rockové energie a baladického bluesového stylu, která je již pět desetiletí jeho poznávacím znamením. Fanouškům nabídl své největší hity v klasickém provedení nebo i ve spojení s Londýnským komunitním gospelovým sborem.

Elektrizující atmosféru plnou latinskoamerických rytmů a největších hitů slavné zpěvačky, ale i zajímavý pohled do zákulisí hudební show nabízí koncertní film „Shakira: El Dorado World Tour“. Diváci ve 22 zemích světa se v roce 2018, rok po vydání alba, dočkali bombastického představení, divokého tance a hitů jako „Chantaje“, „Hips Don't Lie“ nebo „Waka Waka“. Příběh turné umocnil i fakt, že pro Shakiru šlo o návrat na pódia po těžkém zranění hlasivek. Vážné zdravotní problémy, rodinné zázemí, ale i přípravy na velkolepou show přiblížila v exklusivních rozhovorech nejen samotná interpretka, ale i její nejbližší spolupracovníci.

Dnešní putování nás zavede opět do Jáchymova za badatelkou Marií Curie-Sklodowskou. Narodila se 7. listopadu 1867 ve Varšavě a stala se nejvýznamnější vědkyní polského původu. Zabývala se výzkumem v oblasti fyziky a chemie. K jejím největším úspěchům patří teorie radioaktivity, technika dělení radioaktivních izotopů a objev dvou nových chemických prvků: radia a polonia. Pod jejím vedením byly prováděny také první výzkumy léčby rakoviny pomocí radioaktivního ozařování. Dvakrát byla vyznamenána Nobelovou cenou. Poprvé v roce 1903 v oblasti fyziky spolu s manželem Pierrem Curie za výzkumy radioaktivity a podruhé v roce 1911 za chemii, díky izolaci čistého radia. První gram tohoto prvku izolovala ze smolince pocházejícího právě z Jáchymova.

Pro většinu filmových diváků je Jean-Claude Van Damme jen pohledným svalovcem z hollywoodských filmů. Takovou lepší "mlátičkou". Pravdou je, že řada Univerzálních vojáků mu asi místo ve filmové síni slávy těžko zajistí. Jean-Claude je však nyní nový, lepší. Přestal být náfukou závislým na drogách, stal se zodpovědným mužem, restartoval svou kariéru a dokonce má ve své filmografii i titul, který prošel přísným sítem kritiky (belgický snímek JCVD z roku 2008 je zkratkou jeho jména). O tom všem pojednává francouzský dokument, který vám nabídne ČT art.

Setkání Berthe Morisotové s Edouardem Manetem zprostředkoval v roce 1868 v muzeu Louvre malíř Fantin Latour. Berthe tam tehdy kopírovala díla velkých mistrů, se svou sestrou Edmou po boku. Manet už byl v té době hotový malíř, který před pár roky vzbudil pozdvižení svými obrazy „Olympia“ a „Snídaně v trávě“. Jejich vzájemný vztah pak trval 15 let, dodnes opředených tajemstvím.

Dokument (2012). Magazín o jevištích a zákulisích divadel na jihu Moravy

Tomáš Klus uvádí autora J. Hutku a jeho knihu Prózy I.

Dokument (2018). Setkání Zbigniewa Czendlika se signatářkou a bývalou mluvčí Charty 77, novinářkou a překladatelkou P. Šustrovou.